Lilith
Lilith
.jpg)
Filippino Lippi: Adam (1502), Freska, Kaple Strozzi, Santa Maria Novella, Florencie, Itálie - Lilith jako had
Dante Gabriel Rossetti: Lady Lilith, 1868
Lilith (hebrejsky לילית) neboli Černá Luna byla služka sumerské bohyně nebes Inanny. Prvně se o této postavě zmiňuje sumerská a mezopotámská mytologie[1] ovšem ani Sumerové se na přesném zrodu a životu příběhu o Lilith nemohou shodnout.[1]
Lilith v náboženství
Další zmínky o Lilith jsou znatelné i v jiných náboženstvích. "Stvořena z prachu země, stejně jako Adam. Není řeč o Evě, ale o té druhé. Divoká a nezávislá žena, která se odmítla podrobit vůli muže, stejně tak jako vůli boží!"[2]
Podle mezopotámským mýtů i některých židovských gnostiků, kabalistů mystiků, astrologů a spiritstů byla Lilith první žena.[zdroj?] Tak jako Adam byla stvořena ze země. Z jejího spojení s Adamem vzešelAsmodeus[zdroj?] a nesčetně dalších démonů,[zdroj?] kteří sužují lidstvo. Vypráví se však, že spolu Adam a Lilith nedokázali žít v míru, neboť Lilith odmítla při souloži zaujmout polohu, při níž byla nucena ležet pod Adamem. Na jeho naléháni mu odpověděla: "Proč bych měla ležet pod tebou? I já jsem byla stvořena ze země a jsem ti rovna!"[2]
A tak se jí chtěl Adam zmocnit násilím. Po nedlouhé době Lilith pochopila, že s ní Adam nebude nikdy jednat jako s rovnocennou bytostí, a v zoufalství vyslovila nevyslovitelné jméno boží,[zdroj?] vznesla se a zmizela.[zdroj?] Adam prosil Boha, aby mu ji pomohl najít a přivést zpět. Bůh tedy poslal tři anděly (archanděl Michael, archanděl Gabriel a archanděl Natael),[zdroj?] aby ji našli a přivedli. Našli ji v blízkosti Rudého moře, kde se stala nevěstou démonů, a předali boží varování, že pokud se nevrátí, tak denně zemře sto jejích démonických dětí.[zdroj?] Ona se však vzepřela a rozhodla se, že se nevrátí, a v důsledku toho se z ní stal zlý démon.[zdroj?] Podle některých byl tento mýtus z Bible vyřazen[zdroj?], ovšem přímý důkaz není. Vzhledem k povaze a rozdílnosti textů (Lilith vs Biblický kánon) je představa o vyřazení Lilith z Bible považována ze velmi nepravděpodobnou a je držena spíše malými skupinami (gnostici, kabalisté...), než-li v Židovství/Křesťanství obecně či odborných kruzích (vysoké školy, učenci). Legenda také říká[zdroj?], že to Lilith byla oním hadem, který podal Evě jablko.[zdroj?] Proto se v mnoha artefaktech můžeme shledat se zobrazením Lilith jako napůl ženy a napůl hada. Aby se Lilith pomstila za smrt svých dětí, zabíjela novorozeňata a rodičky. "Přísahám při božím jménu živoucím a jsoucím, že když zahlédnu vaše jména nebo znamení, nechám to dítě být." Odtud je zvyk[zdroj?] psát jména andělů do medailonků malých dětí.
Podle pověstí[zdroj?] se začala mstít tím, že vraždila novorozence, či sváděla ve snech muže a posléze je připravovala o rozum, nebo zabila. U kojenců se tomuto jevu říká "syndrom náhlého úmrtí". Dříve se věřilo, že u chlapců je rizikových prvních osm dnů života a u dívek prvních dvanáct. Dnes ovšem víme, že je tato doba o něco delší - asi sedm týdnů. Tento syndrom vede ke smrti dítěte bez zjevné příčiny. Po narození dítěte zřejmě ještě nefungují správně všechny důležité orgány a dítě umírá. Děje se tak většinou v noci, kdy dítě neruší žádné vnější podněty. Jeho dech i tep se zpomalí, jeho tělíčko začne pomalu chladnout, až nakonec zemře, snad jako by ztratilo vůli žít.
Někteří učenci vidí Lilith v Bibli, Izajáš 34:14 (Přesnější překlad výskytu tohoto hebrejského výrazu li-lith' v Bibli je ale Lelek).[3]
Šířku škály možných překladů Izajáše 34:14 vidíme zde:
Překlad krále Jakuba, 1611, (AKJV): "Divoká pouštní zvěř se bude také setkávat s divokými zvířaty z ostrova a satyr bude volat na své kolegy, sama sova se tam bude také nalézat a najde pro sebe místo odpočinku."
Bible kralická, 1613, (BKR): "Tam se budou potkávati spolu zvěř s ptactvem, a příšera jedna druhé se ozývati; tam toliko noční přeluda se usadí, a odpočinutí sobě nalezne."
Americký standardní překlad, 1901, (ASV): "A zvěř z pouště se sejde s vlky, a divoké kozy budou křičet na své kolegy, ano, i netvor v noci se tam usadí a najde své místo k odpočinku."
Český ekumenický překlad, 1979, (ČEP): "Bude se tam setkávat divá sběř s hyenami a běsové budou na sebe pokřikovat. Bude si tam hovět upír a najde si odpočinek."
Překlad nového světa, 1984, (PNS): "A ti, kdo obcházejí bezvodé kraje, se setkají s vyjícími zvířaty, a dokonce i démon v kozlí podobě bude volat na svého druha. Ano, jistě si tam udělá pohodlí lelek a najde si místo odpočinku."
Nová Jeruzalémská bible, 1985, (NJB): "Divoké kočky se tam setkají s hyenami, satyr bude volat na další satyry, tam Lilith bude číhat a hledat místo kde si oddychne."
Překlad 21.století, 2009, (B21): "Setkají se tam příšery a hyeny, jeden na druhého běsi zavřeští; noční stvůra se tam usadí a najde odpočinutí."
Nový mezinárodní překlad, 2011, (NIV): "Pouštní tvorové se setkají s hyenami a divoké kozy budou mečet k sobě navzájem, a všechna noční zvěř tam bude odpočívat a najdou pro sebe místa k oddychu."
Ačkoliv mezi biblickými znalci ve významu a správnosti překladu tohoto výrazu nepanuje shoda, můžeme vyvozovat, že výraz použitý v knize Izajáš někdy překládaný jako Lilith je pravděpodobně zvíře, které je aktivní i v noci, jako např. již zmíněná sova, lelek, netopýr (viz. překlad jako upír), hyeny, nebo tvorové podobní kozám.
Ve starém Sumeru byla Lilith považována za "levou ruku" nejvyšší bohyně, spojené s plodností a sexualitou, Inanny.[zdroj?] Pomáhala jí přilákat muže do jejího chrámu aby ji uctívali.[zdroj?] V důsledku této role se Lilith též říkalo svůdkyně mužů a děvka. Proto se v mnoha artefaktech můžeme shledat se zobrazením Lilith jako napůl ženy a napůl hada.
Lilith se v židovské démonológii označuje jako zlý duch, sukuba (succubus). Lilith není součástí Judaismu, ale tento příběh se vyskytuje v legendách Židů i některých jiných národů.
V domech kde pobývala rodička s novorozeným dítětem se na dveře věšely amulety s nápisem "Adame, Evo, pryč s Lilith!" Tato slova měla působit jako exorcismus proti Lilith a odradit ji od tohoto domu.[zdroj?]
Mimo démonologii je mýtus o Lilith zkoumán též psychiatrií a psychoanalýzou. Carl Gustav Jung nebo Sigmund Freud poukazovali na to, že Lilith je succubou a tedy jedním z významných archetypů. Přiřazovali ji také významnou úlohu ve výkladu snů. V archetypální psychologické symbolice se její vliv v podstatě ztotožňuje s bohyní Měsíce, bohyní sexu a průvodkyní snů.[4]
Význam má především její spojitost se strachem z neznámého, sexualitou, úmrtnostní nejmenších dětí v důsledku známých lékařských diagnóz, nebo jako vysvětlení poluce či zvláštního erotického snu.[5][6][7]
V astrologii bývá ztotožňová Lilith s Černou Lunou. Její astroligcké působení je převážně na bázi vnitřního já, "Id", ačkoliv může zároveň působit nejen v podvědomí, ale i fyzickým způsobem. Někteří astrologové Lilith dávají do souvislosti s tzv. Sestupným lunárním uzlem, což je matematicky zjištěný bod vztahující se k vnitřním zábranám nebo k minulým životům v případě učení o převtělování duší a ezoteterickéhovýchodiska v karmě.[8]
Další o koho se Lilith zajímá jsou muži. Zjevuje se jim ve snu jako krásná, přitažlivá a smyslná žena, které nejsou schopni odolat. Ona je potěší, oni jí dají svou uvolněnou sexuální energii. Díky zájmu o kabalu vrenesanci se obnovil zájem i o Lilith. V evropské literatuře nosila překrásné šaty, kterými sváděla muže. Známé jsou i pověsti, jak Lilith v šatech královny ze Sáby svedla ubožáka z bornsu. O kabalistovi Josefovi de la Rejna se povídá, že se jí dobrovolně zaprodal.
Problém Lilith je velice spletitý.[zdroj?] V sumérské mytologii byla dcerou bohyně Mehitabel a její obraz se s věky mění. Jak se společnost více a více přikláněla k patriarchálnímu obrazu, začaly postupně převládat v jejím profilu démonické prvky. U semitských národů z Mezopotámie byla Lilith nejprve podobna Lil, sumérské bohyni ničivých větrů a bouří. Poté však převládla židovsko-semitská morálka a Lilith splynula spíše s Lamaštu, čarodějnicí či ženským démonem, která byla podle pověstí vražedkyní dětí. Zde nabyla podobu okřídlené noční příšery, nebezpečného upíra a matky zlých duchů.[zdroj?]
Podle Zoharu, hlavního židovského díla mysticismu, byl Adam původně oboupohlavní bytost. Z jedné strany vypadal jako muž a zdruhé jako žena. Poté člověka uspal, ženu od něj oddělil a chybějící část kde byli spojeni zakryl masem.[zdroj?]
Podle kabbalistické knihy "Sefer Rasiel" byla Lilith vyjící ženský démon známý i jako Mejaleleth. Lilith chodí po světě s 480 zlými duchy a padlými anděly a bojuje s jejími sokyněmi, démonkou Machlath a její dcerou Agrath. Jiné legendy vyprávějí o jiné démonce jménem Namach. Lilith i Namach podle legendy souložily s Adamem a "seslaly na svět zkázu". Zohar označuje Namach jako matku démonů, zatímco Lilith za jejich vládkyni.[zdroj?]
"Lilith je považována za nezávislého ducha, který vybojoval vítěznou emancipační bitvu." Lilith neposlechla. Lilith se poté provdala[zdroj?] za Samaela (levá ruka Lucifera) a stala se tak paní temnoty.[zdroj?]