Geváudanská Bestie
Gévaudanská bestie (francouzsky La Bête du Gévaudan) je pojmenování pro lidožravého vlka či zvíře podobné vlkovi, který v 60. letech 18. století terorizoval provinciiGévaudan (dnes Lozère a část Haute-Loire) v jižní Francii. Výsledkem útoků této šelmy bylo více než sto mrtvých lidí a desítky zraněných. Identita zvířete je dodnes předmětem sporů.
Řádění „bestie“
Když se roku 1764 z Gévaudanu začaly ozývat prosby o pomoc, věděla už celá Francie, že se v lesích v této oblasti pohybuje nebezpečné monstrum podobné vlku, které pokousalo a roztrhalo několik lidí. Nikdo ovšem nečekal, že tato záhada bude mít za následek přes 100 lidských obětí a největší lovecká jatka, která kdy francouzská vlčí populace zažila.
Ti, co se zvířeti ubránili, ho popisují jako osla velikého psa s narudlou srstí, mohutným tělem a ocasem, s tesáky silnými jako ocel. Často je nazýváno vlkodlakem. Prvním místem, kde „Gévaudanské monstrum“ zaútočilo, bylo Langogne, obec v jižní Francii. Kdo ví, co pohánělo jeho touhu po krvi a bestiálních vraždách. Dodnes si nejsme dokonce jisti, zda tuto „bestii“ někdo skolil. Na zvíře se pořádaly hony na rozkaz francouzského krále, které se ovšem nesetkávaly s úspěchem. Nejeden slavný lovec, či voják, odcházel s potupou a setkával se jen s nevraživostí ze strany obyvatel Gévaudanu. Někteří z lovců byli dokonce místními zavražděni. Krajem se plížil strach a s každou obětí byla „bestie“ blíž jejich domovům.
Roku 1765 byla oznámena zpráva, na kterou se čekalo celý rok. Jean Vaumesle d'Enneval, slavný lovec vyslaný samotným králem Ludvíkem XV. zastřelil obrovitého vlka, prohlásil jej za „bestii“ a sklidil slávu na francouzském dvoře. Když ale náhle v červenci tohoto roku začaly vraždy pokračovat se stejnou brutalitou a nedaleko od místa posledního útoku, bylo všem jasné, že „bestie“ mu za oběť nepadla.
V letech největší slávy „bestie“ se po kraji Gévaudan pohybovalo mnoho lovců z cizích zemí, mnoho vojáků a žoldnéřů, kteří byli připraveni zastřelit kteréhokoli vlka, který by jim zkřížil cestu. Avšak nikdo z nich nebyl úspěšný až do roku 1767. Smrt Gévaudanského „monstra“ se připisuje lesníkovi jménem Jean Chastel. Zvíře zastřelil posvěcenými kulkami ze své dvouhlavňové pušky, která byla nedávno objevena. Je to překvapivý nález, ale o „bestii“ samotné bohužel nic neříká. Celkem „bestie“ provedla 210 potvrzených útoků, 113 (některé zdroje uvádějí 112) lidí zabila a 49 (53) zranila. 98 obětí bylo zčásti sežráno. Kůže zvířete zastřeleného J. Chastelem pak byla uchovávána v Louvru, než byla pro svůj špatný stav asi před sto lety vyhozena.
Co byla „bestie“ za zvíře?
Existuje mnoho teorií snažících se přiřadit zvíře k nějakému zoologickému druhu. Dobové popisy nejsou vždy za jedno, ale jejich průnik odpovídá nejvíce přerostlémuvakovlkovi, který samozřejmě není vhodným kandidátem. Většina lidí věří v obrovského vlka, který se specializoval na lidskou kořist. Není vyloučeno, že útoky prováděli vlci dva či dokonce několik vlků. Mohlo jít o křížence vlka s nějakým velkým psem. Je prakticky nemožné, že šlo o vzteklinou nakažené zvíře. Takto nemocní vlci jsou sice velmi agresivní a nebezpeční, ale do několika dnů uhynou a pokousané oběti nikdy nekonzumují. Navíc žádný z poraněných následně nezemřel na vzteklinu. Další teorie tvrdí, že viníkem byl mastif či jiný velký pes opatřený primitivním „brněním“ a jeho útoky byly de facto řízeny člověkem. Někteří jsou názoru, že se jednalo o hyenu skvrnitoupřivezenou z Afriky. Vyloučit nelze ani některou velkou kočkovitou šelmu.
Odkaz, kultura
Příběh byl několikrát knižně i filmově zpracován, například ve filmu Bratrstvo vlků (2001), kde je „bestie“ zpodobněna jako velká „obrněná“ kočkovitá šelma - s největší pravděpodobností lev.